Žít si radostně a vesele, je určitě přáním každého z nás, ale proč se nám to vždy úplně nedaří? Jakou máme zvolit cestu ke štěstí a spokojenosti, se můžeme dočíst v knize Ph. D. Johna Graye – Jak mít, co chceme, a chtít, co už máme. Samotný název knihy napovídá, že budeme-li spokojeni s tím, co máme, tak se nám rychleji a snáze podaří získat a uskutečnit to, co chceme dál – další naše sny a přání.
A je to asi pravda, protože není nic horšího, než když jsme nespokojení, naštvaní, a přitom potřebujeme mít čistou a jasnou mysl k tomu, abychom se mohli soustředit na své úkoly a plány. Spokojenost a pohoda, která pak z člověka vyzařuje, je určitě větší zárukou toho, že se nám vytčený cíl podaří naplnit. K tomu, abychom byli spokojeni, je také potřeba si udržovat dobré vztahy s druhými lidmi. Ph. D. John Gray hovoří o tom, že máme různé druhy lásek, které jsou pro nás důležité. Tyto lásky Gray připodobňuje k takzvaným „nádržím lásky – s vitaminy“. Je jich deset a je třeba je neustále doplňovat, abychom byli spokojení a šťastní.
Například lásku od Boha, od Osudu nebo od toho, čemu věříme, co nás převyšuje – vesmír, příroda. To je nádrž lásky č. 1, vitamin O. Potom jsou další nádrže lásky od rodičů, partnerů, ale i láska k sobě samému, láska od rodiny, širší rodiny, láska od přátel, známých, společnosti – to znamená, že jsme potřební v určité pracovní profesi aj. Pokud je některá nádrž prázdná nebo poloprázdná, vitaminy chybí, nejsme úplně spokojeni, cosi postrádáme. Ani kolikrát neumíme říci, proč jsme rozmrzelí a bez nálady. Něco na tom bude, protože například automobil se také bez naplněné nádrže nerozjede, lampa bez elektřiny se nerozsvítí. Abychom tedy udržovali ony nádrže lásky jakž takž naplněné, stojí nás to hodně otáčení se a sil. Není tedy divu, když se říká: „Štěstí je muška jenom zlatá.“